Autor: Vladimír Hřebíček
Projekt krachuje: rozpočet je překročen, o dodržení termínů nemluvě, zaměstnanci to nezvládají. Všechny by to chtělo vyhodit! Chodí celí skleslí, tvrdí, že pracují 24 hodin denně a přespávají v práci. A výsledek není vidět. Je vám tato situace povědomá?
Metodika Scrum doporučuje nový přístup k projektové práci. Produktivita práce se díky této metodě zvyšuje i stokrát. Jeff Sutherland vytvořil metodiku Scrum pro řízení projektů při vývoji počítačových programů. Praxe však ukázala, že tato metodika zefektivňuje jakýkoliv proces od řízení podniku až po dělání domácích prací.
Tradičně probíhají projekty vývoje počítačových programů podle kaskádového modelu. Nejdříve se tým dohodne na tom, co konkrétně bude dělat. Dále sestavuje skupina vývojářů několik měsíců (někdy i déle než rok) plán, jak se bude projekt vyvíjet směrem k cíli – kdo, co a v jakých termínech musí udělat. Proces plánování je provázen kresle-ním barevných Ganttových a vývojových diagramů, které se potom prezentují vedení. Na diagramech vypadá všechno skvěle. Nadřízení tak schválí realizaci plánu.
Avšak v realitě žádný projekt nikdy neodpovídá detailně popsanému plánu: vzni-kají neplánované chyby, protahuje se řešení problémů, mění se situace na trhu a podobně. Termíny a rozpočet nikdy neodpovídají plánu, převyšují ho o třetinu a někdy i o více než 50 %. Často zákazník ani nedostane objednaný systém. Když ho dostane, tak výsledek neodpovídá výchozím přáním nebo současným potřebám.
Metoda Scrum odmítá plánování celého projektu najednou a do detailů. Pružnost tohoto přístupu k výběru aktuálních úloh projektu, a také ještě několik dalších tajemství této metodiky, umožňuje týmům zvýšit svou produktivitu o 50, 100, ale také o 400 %. Projekty jsou přitom ukončené ve velmi krátkých termínech. Například, skupina staveb-níků, použila metodu Scrum při rekonstrukci domu a skončila přesně za šest týdnů, které k tomu byly určeny. Přitom ve stejném domě, který stál v sousedství, se rekon-strukce protáhla bez použití metody Scrum na tři měsíce. Vyžádala si nejenom dvojná-sobek času, ale i dvojnásobek peněz.
Proč se metodika jmenuje Scrum?
Scrum je sportovní termín, který se používá v rugby. Znamená šarvátku, při níž se hráči obou mužstev do sebe zaklesnou nad míčem, a následně jeden z týmu ztratí kontrolu a upadne, zatímco hráči druhého týmu seberou míč soupeřům a běží s ním na hřiště. Při této situaci plní každý hráč činnosti, které jsou jiné, než mají dělat ostatní členové týmu. Avšak cíl mají všichni společný, a každý je přesvědčen o tom, že ostatní dělají v tuto chvíli právě to, co mají dělat. Při takové vzájemné důvěře posílají hráči míč na místo, o němž vědí, že se tam nachází jeden z nich.
Jak robot inspiroval Sutherlanda k vytvoření metodiky
Kancelářský objekt jednoho podniku, pro nějž pracoval Sutherland, stál vedle Massa-chusetského technologického institutu. Vědci z ústavu robotiky z této univerzity si pronajali v podniku prostory, protože v univerzitní laboratoři se nenašlo místo pro jejich výzkum. Jednou do Sutherlandovy kanceláře vtrhnul robot velikosti kočky, který měl šest nohou. Začal honit Sutherlanda okolo stolu. Za chvíli přiběhli vědci, omluvili se, vzali robota a odnesli ho. Za několik dní robot opět utekl z laboratoře a začal běhat po budově. Po těchto incidentech se vědci a zaměstnanci podniku spřátelili a začali se společně potkávat na pátečních večírcích u sklenice piva.
Na jednom z těchto večírků si Sutherland začal povídat s vedoucím vědecké skupiny Rodney Brooksem. Brooks je člověkem, který založil a vedl společnost iRobot, která vytvářela různé domácí pomocníky, jako jsou robotické vysavače nebo robotické umý-vače podlah. Tenkrát na večírku Brooks vyprávěl autorovi o principech fungování robo-ta, který ho honil kolem stolu. Tento robot neměl žádný program, který by mu říkal, jak se má chovat po zapnutí. Navíc neměl žádný systém, který by za něj odpovídal a ovládal jej. Místo toho „mozek“ ovládal každou ze šesti noh. Pokaždé, když robot zapnuli, tak se učil chodit znovu – z počátku nesměle pohyboval tlapkami a narážel na nábytek. Za chvíli však dokázal běhat po laboratoři. Pro každou tlapku naprogramovali vědci jenom tři pravidla – pohyb vpřed, pohyb vzad a tlapky do sebe nesmí narážet. Zapnutý robot se učil chodit jenom při využití těchto informací. A skvěle se mu to dařilo! Tlapky dodržovaly tři pravidla a rychle se učily chodit společně. Tenkrát se Sutherland rozhodl, že musí najít taková jednoduchá pravidla, která by mohla učinit práci týmu sladěnou a samoorganizující se.
Zárukou úspěchu podniku je rozumně vybudovaná týmová práce. Tajemství efektivnosti nespočívá v genialitě a schopnostech jednotlivých členů týmu, ale v tom, jak si tým sta-novuje cíle a jak se k nim posouvá. Úlohou vedoucích je pomáhat týmům vyladit praco-vní procesy. To zahrnuje i to, že
- pracovníci nebudou pracovat bez přestávek,
- nebudou podněcovat rozpory mezi pracovníky,
- skupiny budou tvořeny specialisty na různé oblasti,
- pracovníci budou vedeni k tomu, aby opravovali chyby co nejdříve poté, co je udělají a zjistí.
A nezapomínejte na to, že postupovat k cíli byste měli prostřednictvím malých kroků.
V žádném případě nezačínejte práci na projektu sestavováním detailního plánu na celé období práce!
Pôvodne publikované na LinkedIn: https://www.linkedin.com/pulse/jak-metoda-scrum-zvy%C5%A1uje-efektivitu-t%C3%BDmu-vladimir-hrebicek/?published=t
